Úvod
Akrobacie
Kladina
Hrazda
Přeskok
Posilování
Kruhy
Bradla

Materiály ke stažení

Gymnastika A (.docx)

Gymnastika - metodické listy cvičení v akrobacii a na nářadí (.docx)

Gymnastika metodicky a hrou (.docx)

Metodické listy k novým sestavám sportovní gymnastiky (.docx)


Úvod

Následující kapitoly metodiky nácviku základních gymnastických prvků jsou určeny především učitelům tělesné výchovy a začínajícím trenérům sportovní gymnastiky. Celý proces vývoje těchto stránek a metodických DVD ke stažení se sestává z několika let a několika grantů. Autoři jsou si vědomi toho, že vše není úplně dokonalé a například pro trénink sportovní gymnastiky může být něco nepřesné. Určitě by zkušení trenéři vymysleli další průpravná cvičení pro nácvik jednotlivých prvků a podobně. Proto prosíme, přistupujte k těmto materiálům shovívavě, protože v případě snahy o dokonalost bychom asi nikdy nic neuveřejnili. Autoři poskytují všechny zde uveřejněné materiály a DVD zdarma. Pouze v případě dalšího uveřejňování žádáme o autorizaci.

Gustav Bago KTVS PF JU & Petr Hedbávný FSpS MU



Nástin historie gymnastiky

Pojem gymnastika pochází z řeckého označení ”gymnos“ – nahý. V přeneseném slova smyslu to znamená, že ve starém Řecku se prováděla různá tělesná cvičení s obnaženým tělem v ”gymnasiích” (tj. cvičištích pro tělesnou výchovu). Tehdejší gymnastika, na rozdíl od dnešního pojetí, obsahovala cvičení zaměřená především na projev fyzické síly, rychlosti, obratnosti v zacházení se zbraní, v zápase s protivníkem apod. Obsahem byl tzv. pětiboj, který sestával z běhu, skoku do dálky, hodu diskem, hodu oštěpem a zápasu.

Postupem doby vznikaly různé směry, v nichž se více nebo méně objevovala jednoduchá gymnastická cvičení. Ve středověku byla tělesná cvičení spíše potlačována. Teprve v 18. a 19. století dochází k oživení a zakládání systémů, které buď obsahovaly všechna tehdy známá cvičení, nebo představovaly určité funkční zaměření.

Současná sportovní gymnastika vznikla z tělocvičných systémů uplatňovaných na území Německa, severských států a Francie a zaměřených převážně na využití nářadí.

Gymnastika v tělesné výchově a sportu

Pohyb v životě člověka hraje klíčovou roli, je prostředkem seberealizace a stává se tak základním kritériem života. Současná doba, způsob života, rozvoj techniky a životních podmínek způsobuje, že má člověk stále méně a méně podnětů, které by ho nutily k všestranné spontánní pohybové aktivitě. Pohyb se redukuje jen na několik stereotypů, které potřebujeme k životu, k vykonávání profese nebo k naší zábavě. To ale není dobré pro správné utváření a usměrňování vývoje dítěte.

Školní tělesná výchova, případně zájmové kroužky a sportovní oddíly se mohou velmi výrazně podílet na řešení těchto problémů. Jde tady především o fyzický rozvoj dítěte, který je obzvláště v dnešní době často zanedbáván nebo opomíjen. Stále více dětí se již v raném věku setkává se zdravotními problémy, které dříve znali jen dospělí.

Má-li tělesná výchova a sport tento stav změnit, je potřeba, aby vyučovací hodiny TV, případně tréninky byly kvalitní a dobře připravené, aby využily maximum času, který je tomuto vymezen.

Mnoho dětí se setkává s pohybovými činnostmi pouze ve škole. Ve svém volném čase nemají žádné další pohybové aktivity. Po příchodu ze školy např. prosedí celé odpoledne u počítače nebo před televizní obrazovkou. Vztah k pohybu nebývá u těchto dětí příliš kladný. Proto je potřeba, aby tělesná výchova a sport přinášely dětem co možná nejvíce podnětů pro jejich vlastní pohybovou činnost. Hodiny TV a tréninky bychom měli koncipovat tak, aby byly pro žáky a členy oddílů zajímavé a přitažlivé a aby je pohybová činnost bavila.

Gymnastika je jednou z nejnáročnějších částí tělesné výchovy i sportu co se metodiky nácviku i záchrany a dopomoci učitele případně trenéra týče. Není se proto čemu divit, že mnozí učitelé hodiny gymnastiky vynechávají nebo je úplně opomíjí. Často je jejich argumentem obava o zdraví žáků a strach ze zranění při vyučování. I začínající trenéři často tápou v metodice nácviku prvků, nejsou si jisti dopomocí, kvalitou záchrany a podobně.

Význam sportovní gymnastiky

Gymnastika patří všemi svými druhy mezi esteticko-koordinační tělovýchovné činnosti a sporty. Tvoří ji neomezené množství dílčích cvičebních tvarů. Ty představují strukturálně širokou škálu pohybů, od elementárních poloh částí těla až po koordinačně složité pohybové struktury. Estetická působivost pohybových činností vychází z technické dokonalosti jejich osvojení a je součástí jejich hodnocení. Metodická souvislost gymnastických cvičení zabezpečuje na různých úrovních možnost zkvalitňování lidské motoriky a celkovou pohybovou kultivaci člověka.

Gymnastikou lze především rozvíjet koordinační schopnosti a účinně zvyšovat úroveň síly, pohyblivosti, rovnováhy, speciální vytrvalosti i rychlosti. Možnost působit zaměřeně lokálními i komplexními cvičeními na svalově kosterní soustavu lidského těla vede k jejímu harmonickému rozvoji, k formování přímého držení těla a k celkové kultivaci estetického pohybového projevu. (SVATOŇ, 1985, str. 4)

Zdravotní zásady, které jsou k tomuto všestrannému rozvoji nezbytné, tvoří zejména dobré rozcvičení, dodržení správně volených výcvikových plánů obsahujících i cvičení na získávání všestrannosti, zařazení relaxačních a posilovacích cvičení zaměřených hlavně na procvičení páteře a získání správného držení těla. Sportovní gymnastika poskytuje dětem velice širokou základnu pohybových schopností a dovedností a v tom je její velký význam.

Nastínili jsme problematiku dnešního přístupu dětí k tělesné výchově, a význam kvalitních hodin tělesné výchovy, které děti mohou přitáhnout ke sportu, pokud jsou dobře připravené. To platí obzvláště o hodinách sportovní gymnastiky, kde je náročná organizace, kladou se nároky na znalosti učitele v oblasti metodiky a dopomoci u gymnastických prvků, naráží se na nezájem dětí o tento sport a podobně. Přesto je třeba zdůraznit význam gymnastiky jak pro harmonický rozvoj těla, pro celkovou kultivaci pohybového projevu, tak její všestrannost využitelnou pro ostatní sporty.