Lineární závislost vektorů

PŘÍKLAD 7:
Zjistěte, zda jsou dané vektory lineárně závislé nebo nezávislé.
Po zjištění lineární závislosti určete tu jejich lineární kombinaci, která je rovna nulovému vektoru.

a) a = (2, 5, 7), b = (6, 3, 4), c = (5,-2, 3),

(%i1) a:[2,5,7]; b:[6,3,4]; c:[5,-2,3];

Result

Pokud nás zajímá pouze to, zda jsou vektory závislé, či nezávislé, stačí nám zjistit hodnost matice, kterou z nich sestavíme.
Je jedno, zda vyšetřované vektory uspořádáme do řádků nebo do sloupců této matice. Je-li hodnost matice menší, než počet
zkoumaných vektorů, vektory jsou ZÁVISLÉ, pokud je hodnost rovna počtu vektorů, ty jsou NEZÁVISLÉ.

(%i4) M1:matrix(a,b,c); M2:transpose(M1);

Result

(%i6) rank(M1); rank(M2);

Result

Závěr: Vektory a, b, c jsou lineárně nezávislé.

Pokud nás ale zajímají kromě lineární závislosti také koeficienty příslušné lineární kombinace, která je rovna nulovému vektoru,
pracujeme s maticí, v níž jsou dané vektory uspořádány do sloupců. Ta totiž odpovídá matici homogenní soustavy, jejímž řešením
jsou hledané koeficienty.

(%i8) M2;

Result

(%i9) echelon(M2);

Result

Závěr: Příslušná homogenní soustava má pouze triviální řešení (samé nuly). Tento poznatek je v souladu s tím, že vektory jsou
lineárně nezávislé. Tj. existuje pouze jejich triviální lineární kombinace, která je rovna nulovému vektoru.

POZNÁMKA: Vzhledem k zadání příkladu budeme dále používat pouze matici, v níž jsou dané vektory uspořádány do sloupců.

b) a = (6, 4, 2), b = (-9, 6, 3), c = (-3, 6, 3).

(%i10) a:[6,4,2]; b:[-9,6,3]; c:[-3,6,3];

Result

(%i13) M:transpose(matrix(a,b,c));

Result

(%i14) echelon(M);

Result

(%i15) rank(M);

Result

Vektory jsou závislé (h(M)=2<3). Řešíme příslušnou soustavu:

(%i16) Soustava_rovnic:a*x+b*y+c*z;

Result

(%i17) solve(Soustava_rovnic,[x,y,z]);

Result

Závěr:
Úloha najít koeficienty má nekonečně mnoho řešení.
Trojicí koeficientů [x,y,z] je každá taková uspořádaná trojice reálných čísel, která vyhovuje tomuto zápisu:
                                                      [x, y, z] = [-1/2k, -2/3k , k],
kde k je libovolné reálné číslo.
Řešení můžeme zapsat i bez zlomků, třeba takto:
                                                      [x, y, z] = [3k, 4k , -6k].

Konkrétními řešeními jsou třeba trojice [3,4,-6], [-15,-20,30] atd.

c) a = (-1, 0, 3), b = (4, 2, 0), c = (-5,-1, 9).

(%i18) a:[-1,0,3]; b:[4,2,0]; c:[-5,-1,9];

Result

(%i21) M:transpose(matrix(a,b,c));

Result

(%i22) echelon(M);

Result

Vektory jsou závislé (h(M)=2<3). Řešíme příslušnou soustavu:

(%i23) Soustava_rovnic:a*x+b*y+c*z;

Result

(%i24) solve(Soustava_rovnic,[x,y,z]);

Result

Závěr:
Úloha najít koeficienty má nekonečně mnoho řešení.
Trojicí koeficientů [x,y,z] je každá taková uspořádaná trojice reálných čísel, která vyhovuje tomuto zápisu:
                                                      [x, y, z] = [-3k, 1/2k , k],
kde k je libovolné reálné číslo.
Řešení můžeme zapsat i bez zlomků, třeba takto:
                                                      [x, y, z] = [-6k, k , 2k].

Konkrétními řešeními jsou třeba trojice [6,-1,-2], [-12, 2, 4] atd.

d) a = (1, 3, 5), b = (2, 4, 6),

V případě dvou vektorů je řešení zřejmé na první pohled. Pro ilustraci však i tento případ vyřešíme podrobně.

(%i25) a:[1,3,5]; b:[2,4,6];

Result

(%i27) M:transpose(matrix(a,b));

Result

(%i28) echelon(M);

Result

Vektory jsou nezávislé (h(M)=2=2). Pro ilustraci vyřešíme příslušnou soustavu:

(%i29) Soustava_rovnic:a*x+b*y;

Result

(%i30) solve(Soustava_rovnic,[x,y]);

Result

e) a = (3,-8, 1), b = (-6, 16,-2),

Opět zřejmé na první pohled. Pro ilustraci však i tento případ vyřešíme podrobně.

(%i31) a:[3,-8,1]; b:[-6,16,-2];

Result

(%i33) M:transpose(matrix(a,b));

Result

(%i34) echelon(M);

Result

Vektory jsou závislé (h(M)=1<2). Pro ilustraci vyřešíme příslušnou soustavu:

(%i35) Soustava_rovnic:a*x+b*y;

Result

(%i36) solve(Soustava_rovnic,[x,y]);

Result

Závěr:
Úloha najít koeficienty má nekonečně mnoho řešení.
Dvojicí koeficientů [x,y] je každá taková uspořádaná dvojice reálných čísel, která vyhovuje tomuto zápisu:
                                                      [x, y] = [2k, k],
kde k je libovolné reálné číslo.

Konkrétním řešením je třeba dvojice [2,1], která je v souladu s tím, co je vidět na první pohled - druhý vektor
je mínus dvojnásobkem prvního.

f) a = (3, 2, 7), b = (1, 1, 1), c = (2, 0, 3),

(%i37) a:[3,2,7]; b:[1,1,1]; c:[2,0,3];

Result

(%i40) M:transpose(matrix(a,b,c));

Result

(%i41) echelon(M);

Result

Vektory jsou nezávislé (h(M)=3=3).

g) a = (3, 2, 0), b = (1, 1, 1), c = (5, 4, 2),

(%i42) a:[3,2,0]; b:[1,1,1]; c:[5,4,2];

Result

(%i45) M:transpose(matrix(a,b,c));

Result

(%i46) echelon(M);

Result

Vektory jsou závislé (h(M)=2<3). Řešíme příslušnou soustavu:

(%i47) Soustava_rovnic:a*x+b*y+c*z;

Result

(%i48) solve(Soustava_rovnic,[x,y,z]);

Result

Závěr:
Úloha najít koeficienty má nekonečně mnoho řešení.
Trojicí koeficientů [x,y,z] je každá taková uspořádaná trojice reálných čísel, která vyhovuje tomuto zápisu:
                                                      [x, y, z] = [-k, -2k , k],
kde k je libovolné reálné číslo.

h) a = (1, 0, 0, 0), b = (2, 1, 0, 1), c = (3, 2, 1, 1),

(%i49) a:[1,0,0,0]; b:[2,1,0,1]; c:[3,2,1,1];

Result

(%i52) M:transpose(matrix(a,b,c));

Result

(%i53) echelon(M);

Result

Vektory jsou nezávislé (h(M)=3=3).

i) a = (3, 0, 1, 0), b = (0, 3, 0, 1), c = (0, 1, 0, 3), d = (1, 0, 3, 0).

(%i54) a:[3,0,1,0]; b:[0,3,0,1]; c:[0,1,0,3]; d:[1,0,3,0];

Result

(%i58) M:transpose(matrix(a,b,c,d));

Result

(%i59) echelon(M);

Result

(%i60) rank(M);

Result

Vektory jsou nezávislé (h(M)=4=4).


Created with wxMaxima.