V regulační technice je zpravidla nutné ověřit správnost provedených výpočtů. Vyhneme se tak nepříjemnostem, které by mohly nastat, kdybychom bez ověření přistoupili přímo k realizaci. Některé problémy je lépe řešit experimentálně (pomocí modelu) místo teoretického výpočtu.

8.1. Princip modelování

Princip modelování spočívá v tom, že skutečné fyzikální veličiny nahradíme veličinami jiného druhu, podle toho s jakým modelem pracujeme. Např. použijeme-li mechanický model, budou to mechanické veličiny (posunutí, síla apod.) v případě elektrického modelu je to napětí a proud. Základní podmínkou je, že mezi náhradními veličinami, které jsou přiřazeny původním fyzikálním veličinám musí platit stejné vztahy jako mezi původními veličinami (přenosové funkce modelu musí odpovídat přenosovým funkcím skutečných soustav. Při modelování lineárních obvodů vystačíme s pěti základními dynamickými členy (proporcionální, integrační, setrvačný, derivační, kmitavý). Složitější funkce vytvoříme sériovými nebo paralelními kombinacemi těchto základních členů. K jejich realizaci potřebujeme pouze tři prvky:

zesilovač,

integrátor,

sčítací člen.

Pro realizaci necelistvých hodnot zesílení slouží potenciometry.