Bezpatkové písmo, tučný řez, zarovnání na střed
Původně to byla malá zemanská tvrz na skále nad Deštenským potokem, kterou ve XIV. století vlastnili Lhotští ze Zásmuk, vazalové hradeckých pánů. Když byl později potok přehrazen, vznikl skalnatý čtyřúhelníkový ostrov uprostřed uměle vytvořeného rybníka, ze kterého zámeček jakoby vyrůstal. Po r. 1500 tvrz patřila Divišovi ze Zásmuk, r.1530 koupil tvrz Kába z Rybňan a přestavěl jí na čtyřkřídlý renezanční zámek pravidelné dispozice s předsunutou věží, chránící jediný přístup po dřevěném, později kamenném mostě. Kábové z Rybňan nebyli rodem, který by vstoupil do českých dějin jako mocný nebo silný. Což však neznamená, že to byli jen drobní zemané. Zachariáš Kába z Rybňan byl v předbělohorské době místosudím za zemanský stav. Zemský soud byl v té době nejvyšší soudní instancí českého státu, nepodléhal ani králi. Po zemanech z Rybňan vlastnili lhoteckou tvrz Růtové z Dírné. V roce 1620 jim byla Červená Lhota za účast v českém stavovském povstání konfiskována. Osud Růtů z Rybňan byl osudem několika tisíců příslušníků tohoto stavu. Pokud nebyli zbaveni majetku konfiskací, opouštěli ho o pár let později pro víru. Coby protestanti odcházeli ze země násilím katolizované. Zemanský, nebo rytířský stav do té doby významný zejména svou početností a národním uvědoměním se z českých dějin prakticky úplně ztrácí. V roce 1630 nechal postavit nový pobělohorský vlastník Ital Antonio Bruccio, císařský plukovník, kamenný most. Habsburk Ferdinand II. vedl svou válku proti českým stavům vlastně na dluh. Bruccio pro císaře vystrojil a financoval vojenský oddíl - regiment a také mu sám velel. Peníze, které za císaře a v jeho zájmu vynaložil, nedostal zpět, ale na úhradu nákladů dostal od císaře konfiskát Červenou Lhotu. Její hodnotu, rozumí se s polnostmi, rybníky, pivovarem a výnosem platu od poddaných odhadli tehdy císařští komisaři na 38 500 zlatých. V 17. století se Červená Lhota dostala také do majetku Slavatů a tehdy také získala své jméno, když při úpravách byla šindelová krytina nahrazena červenou krytinou cihlovou. Od konce XVII. století se vystřídalo ještě několik vlastníků Červené Lhoty. Byly to rodiny vesměs německé. Jeden z nich, baron I. Stillfried přivedl na Červenou Lhotu hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, spoluzakladatele německé romantické opery, Ditters zde také zemřel a je pochován v nedaleké Deštné. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn na přelomu 19. a 20. století, kdy jej vlastnili Schönburgove, kteří v raně barokních zámeckých interiérech zdobených štukami Giovanniho Tencally a Innocence Comety shromáždili rozsáhle sbírky historického nábytku, uměleckého řemesla, obrazů a plastiky. Zámek není monumentální stavba, i interiéry a sbírky jsou spíše komorní. Z uměleckých děl zvláště vyniká renesanční dvojportrét Zachariáše a Jáchyma z Hradce z 16. století a vrcholně barokní reliéf od známého rakouského sochaře Raphaela G. Donnera. V jedné ze zámeckých místnosti byl instalován renesanční nábytek věhlasné pěvkyně Emy Destinnové. V subtilní renesanční kapli Nejsvětější Trojice na břehu rybníka zřídili původní majitelé Kábové z Rybňan rodinnou hrobku. To čím je Červená Lhota ojedinělá, je její jemný půvab vodního zámku v krásném prostředí. Původně to byla malá zemanská tvrz na skále nad Deštenským potokem, kterou ve XIV. století vlastnili Lhotští ze Zásmuk, vazalové hradeckých pánů. Když byl později potok přehrazen, vznikl skalnatý čtyřúhelníkový ostrov uprostřed uměle vytvořeného rybníka, ze kterého zámeček jakoby vyrůstal. Po r. 1500 tvrz patřila Divišovi ze Zásmuk, r.1530 koupil tvrz Kába z Rybňan a přestavěl jí na čtyřkřídlý renezanční zámek pravidelné dispozice s předsunutou věží, chránící jediný přístup po dřevěném, později kamenném mostě. Kábové z Rybňan nebyli rodem, který by vstoupil do českých dějin jako mocný nebo silný. Což však neznamená, že to byli jen drobní zemané. Zachariáš Kába z Rybňan byl v předbělohorské době místosudím za zemanský stav. Zemský soud byl v té době nejvyšší soudní instancí českého státu, nepodléhal ani králi. Po zemanech z Rybňan vlastnili lhoteckou tvrz Růtové z Dírné. V roce 1620 jim byla Červená Lhota za účast v českém stavovském povstání konfiskována. Osud Růtů z Rybňan byl osudem několika tisíců příslušníků tohoto stavu. Pokud nebyli zbaveni majetku konfiskací, opouštěli ho o pár let později pro víru. Coby protestanti odcházeli ze země násilím katolizované. Zemanský, nebo rytířský stav do té doby významný zejména svou početností a národním uvědoměním se z českých dějin prakticky úplně ztrácí. V roce 1630 nechal postavit nový pobělohorský vlastník Ital Antonio Bruccio, císařský plukovník, kamenný most. Habsburk Ferdinand II. vedl svou válku proti českým stavům vlastně na dluh. Bruccio pro císaře vystrojil a financoval vojenský oddíl - regiment a také mu sám velel. Peníze, které za císaře a v jeho zájmu vynaložil, nedostal zpět, ale na úhradu nákladů dostal od císaře konfiskát Červenou Lhotu. Její hodnotu, rozumí se s polnostmi, rybníky, pivovarem a výnosem platu od poddaných odhadli tehdy císařští komisaři na 38 500 zlatých. V 17. století se Červená Lhota dostala také do majetku Slavatů a tehdy také získala své jméno, když při úpravách byla šindelová krytina nahrazena červenou krytinou cihlovou. Od konce XVII. století se vystřídalo ještě několik vlastníků Červené Lhoty. Byly to rodiny vesměs německé. Jeden z nich, baron I. Stillfried přivedl na Červenou Lhotu hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu, spoluzakladatele německé romantické opery, Ditters zde také zemřel a je pochován v nedaleké Deštné. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn na přelomu 19. a 20. století, kdy jej vlastnili Schönburgove, kteří v raně barokních zámeckých interiérech zdobených štukami Giovanniho Tencally a Innocence Comety shromáždili rozsáhle sbírky historického nábytku, uměleckého řemesla, obrazů a plastiky. Zámek není monumentální stavba, i interiéry a sbírky jsou spíše komorní. Z uměleckých děl zvláště vyniká renesanční dvojportrét Zachariáše a Jáchyma z Hradce z 16. století a vrcholně barokní reliéf od známého rakouského sochaře Raphaela G. Donnera. V jedné ze zámeckých místnosti byl instalován renesanční nábytek věhlasné pěvkyně Emy Destinnové. V subtilní renesanční kapli Nejsvětější Trojice na břehu rybníka zřídili původní majitelé Kábové z Rybňan rodinnou hrobku. To čím je Červená Lhota ojedinělá, je její jemný půvab vodního zámku v krásném prostředí.