Linda Koutová
Centrum biologie, geověd a envigogiky, Fakulta pedagogická v Plzni, Plzeň
Nejen v živočišné říši existují organismy, které svoji životní strategii založily na využívání jiných organismů. Ve středoevropském regionu už parazitární infekce nemají natolik fatální dopad jako v jiných částech světa, přesto se i zde lze setkat s parazity, kteří nejen na nás mohou zanechávat stopy. Podle definice je parazitem zejména složitější organismus, např. klíště, roup nebo veš, v širším smyslu také původci infekčních chorob. Nicméně, pojem parazit je natolik vžitý, že se používá i v přeneseném významu jako někdo, kdo využívá ostatní pro vlastní prospěch. Užívání tohoto pojmu v nebiologickém kontextu může vést ke zkreslení představy o jeho biologickém obsahu. Byly tedy vzneseny výzkumné otázky: Jaký obsah tomuto obecně známému slovu připisují žáci 5. ročníku ZŠ? Jaké příklady parazitů dokáží vyjmenovat? Budou v jejich odpovědích obsaženy také mylné představy – miskoncepce? Dotazníkovým šetřením mezi 261 žáky z Plzně a okolí byly odhaleny četné miskoncepce, které ukazují, že ačkoli obsah pojmu parazit je žákům ve valné většině známý, uvést správný příklad je pro ně obtížnější. Často jmenovali krevsající parazity, ale také mnohdy zaměňovali skutečného parazita za škůdce nebo herbivora. Z výsledků vyplývá, že je v dalším vzdělávání nutno uvést četnější a rozmanitější příklady, aby došlo ke správnému pochopení obsahu pojmu.