GEOMETRIE I (KMA/7G1) |
Předmět je zaměřen na afinní geometrii v prostorech dimenze 2 a 3 a na základní metody popisu těchto prostorů, vše v souvislostech s výukou matematiky.
[1] Hašek, R. Lineární algebra a geometrie, 21. 6. 2020.
[2] Pech, P., Analytická geometrie lineárních útvarů, České Budějovice, PF JU, 2004.
[3] Hašek, R. Lineární algebra, 29. 4. 2020. / Geometrický význam determinantu. [Obsah rovnoběžníku] [Objem rovnoběžnostěnu]
[4] Hašek, R. PLANIMETRIE (19. 5. 2020).
[5] Hašek, R. Geometrie 3 (27. 11. 2020).
[6] Hašek, R. Geometrie 2 (1. díl) (2020)
PŘEDNÁŠKA
CVIČENÍ
Prémiový úkol č. 1: V rovině je dán trojúhelník ΔABC. Určete všechny body X takové, že úsečky XA, XB a XC mohou být v rovině posunuty,
bez otočení či změny délky, tak, že vytvoří trojúhelník. |
PŘEDNÁŠKA PŘÍKLAD 1: Přímka p prochází body A[-2; 3], B[1; 2]. Napište její parametrické rovnice, kanonickou rovnici a obecnou rovnici. PŘÍKLAD 2: Rovina ρ prochází body K[-2; 1; 3], L[2; 3; 1] a M[0; -5; -2]. Napište její parametrické rovnice, a obecnou rovnici.
CVIČENÍ
PŘÍKLAD 3: Jsou dány body A[1; -1; 3], B[1; 2; -3], C[2; -3; 4].
|
PŘEDNÁŠKA
CVIČENÍ |
PŘEDNÁŠKA
CVIČENÍ
|
PŘEDNÁŠKA
CVIČENÍ |
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ
|
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ
|
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ
|
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ
|
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ |
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ |
PŘEDNÁŠKA CVIČENÍ
|
[1] Pech, P., Analytická geometrie lineárních útvarů,
České Budějovice, PF JU, 2004.
[2] Hašek, R. Lineární algebra a geometrie, 21. 6. 2020.
[3] Krieg, J., Vaňatová, L., Analytická geometrie lineárních útvarů, České Budějovice, PF JU, 1994.
[4] Sekanina, M. a kol., Geometrie I, SPN, 1986.
[5] Bican, L., Lineární algebra, Praha, SNTL 1979.
[6] Motl, L., Zahradník, M., Pěstujeme lineární algebru, 3. vyd. Praha : Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2002
[online verze].
www.geogebra.org ... bezplatně dostupný program GeoGebra
wxmaxima.sourceforge.net
... bezplatně dostupný CAS program wxMaxima
www.khanacademy.org/math ... Khan academy
www.geogebratube.org ... Materiály v GeoGebře ke stáhnutí
Zkouška má dvě části - písemnou a ústní. Předmětem písemné zkoušky je řešení čtyř úloh odpovídajících úlohám probíraným na přednáškách a cvičeních.
Ústní zkouška spočívá v zodpovězení vylosované otázky a v prokázání schopnosti reagovat na položené otázky k učivu.
Hodnocení písemné části zkoušky: Maximální bodový zisk z písemné zkoušky činí 100 bodů. Písemná část zkoušky je ohodnocena známkou,
jejíž hodnota závisí na získaném počtu bodů PB tímto způsobem: 0 < PB < 50 ... 4, 50<= PB < 60 ... 3, 60<= PB < 70 ... 2-, 70<= PB < 80 ... 2,
80<= PB < 90 ... 1-, 90<= PB <= 100 ... 1.
Výsledná známka z písemné části zkoušky vzejde z výše uvedeného hodnocení po započítání bonusu za řešení prémiových příkladů (0,25 stupně za každý úspěšně vyřešený prémiový příklad) a
malusu za nedostatečnou aktivitu v hodinách semináře (konkrétně (3-k)(-0,25) klasifikačního stupně, kde k je počet vystoupení u tabule)
Výsledná známka ze zkoušky je tvořena známkou z písemné části spolu s hodnocením výkonu u ústní části zkoušky. Kdo získá z písemné části zkoušky méně než 50 bodů
(tj. hodnocení 4), nemůže pokračovat ústní částí zkoušky. V případě neúspěchu, ať už v písemné nebo ústní části zkoušky, je možné zkoušku opakovat.
Každý má nárok na jeden řádný termín a dva opravné. V případě neúspěchu u ústní části zkoušky není nutné písemnou část opakovat.
Otázky k ústní části zoušky: [Otázky ke zkoušce KMA/7G1 2022]
Možná cesta přípravy na otázky:
Otázka č. 1: [1] str. 126-141 — Otázka č. 2: [1] str. 142-151 — Otázka č. 3: [1] str. 58-78 — Otázka č. 4: [1] str. 169-175, 160-167
Otázka č. 5: [1] str. 104-112 — Otázka č. 6: [1] str. 113-125 — Otázka č. 7: [4] str. 15-46 — Otázka č. 8: [4] str. 15-22; [6] str. 28-31, 46-50
Otázka č. 9: [4] str. 23-56; 57-63 — Otázka č. 10: [4] str. 23-47; 64-78 — Otázka č. 11: [4] str. 99-107; 108-111; [6] str. 86
Otázka č. 12: [4] str. 108-128
Roman Hašek, katedra matematiky PF JU, kontakt: hasek@pf.jcu.cz