Lukáš Rokos, Helena Koldová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta,
katedra biologie a katedra matematiky
Příspěvek se zaměřuje na analýzu vnímané self-efficacy učitelů ve vztahu k implementaci integrované výuky přírodovědných předmětů, a to jak v rámci přístupu „science“, tak širšího konceptu STEM. Výzkum kombinuje kvantitativní data získaná prostřednictvím tzv. balančních kruhů a kvalitativní data z fokusních skupin realizovaných se 75 učiteli vybraných aprobací (přírodopis, matematika, fyzika a chemie). Balanční kruhy umožnily zachytit subjektivní míru jistoty učitelů v oblastech obsahových znalostí, didaktických kompetencí a institucionální podpory, zatímco fokusní skupiny poskytly hlubší porozumění zkušenostem, bariérám a potřebám učitelů.
Výsledky ukazují, že úroveň self-efficacy je výrazně determinována oborovou identitou učitelů. Napříč všemi skupinami se jako stabilně silná dimenze ukazuje didaktická kompetence, která může částečně kompenzovat nedostatečnou obsahovou jistotu. Naopak klíčovými bariérami implementace integrované výuky jsou především obsahová nejistota, časová náročnost a nedostatečná institucionální podpora.
Kvalitativní analýza odhalila ambivalentní postoje učitelů k integrované výuce: na jedné straně je vnímána jako smysluplný a motivující přístup podporující hlubší porozumění a rozvoj STEM kompetencí žáků, na straně druhé je spojována s organizačními, kurikulárními a evaluačními obtížemi. Významnou roli při utváření self-efficacy hrají zkušenosti z praxe, kolegiální spolupráce, dostupnost metodických materiálů a podpora vedení školy.
Teachers’ Self-Efficacy in Integrated Science Education: Results of Analysis of Balance Wheels and Focus Groups
The paper focuses on analysing teachers’ perceived self-efficacy in relation to the implementation of integrated science education, both within the science approach and STEM. The research combines quantitative data obtained through balance wheels and qualitative data from focus groups conducted with 75 teachers of selected specialisations (biology, mathematics, physics and chemistry). Balance wheels made it possible to capture teachers’ subjective sense of confidence in areas of content knowledge, pedagogical competencies and institutional support, while focus groups provided deeper insight into teachers’ experiences, barriers and needs.
The level of self-efficacy is strongly determined by teachers’ subject identity. Across all groups, pedagogical competence emerges as a consistently strong dimension that can partially compensate for insufficient content confidence. In contrast, the key barriers to implementing integrated teaching are mainly content-related uncertainty, time demands and insufficient institutional support.
The qualitative analysis revealed ambivalent attitudes of teachers towards integrated teaching: on the one hand, it is perceived as a meaningful and motivating approach that supports deeper understanding and the development of students’ STEM competencies; on the other hand, it is associated with organisational, curricular and assessment-related challenges. Professional experience, collegial collaboration, the availability of methodological materials and support from school leadership play a significant role in shaping teachers’ self-efficacy.