Pavel Moc, Miroslava Huclová
Západočeská univerzita v Plzni, Plzeň
Studie se zaměřuje na význam porozumění textu při řešení programátorských úloh v kontextu STEM vzdělávání a na vztah jazykových a digitálních kompetencí žáků. Programování vyžaduje nejen technické a logické dovednosti, ale také schopnost porozumět textovému zadání a převést je do algoritmického řešení. Výzkum byl realizován u 320 žáků osmého a devátého ročníku základních škol v Plzeňském kraji, kteří řešili deset programátorských úloh v prostředí Siemens LOGO. Úlohy kombinovaly textové zadání s využitím logických funkcí a byly uspořádány podle principu postupnosti, kdy jejich náročnost systematicky rostla. Výzkum kombinoval sledování úspěšnosti řešení s kvalitativním pozorováním pracovních postupů žáků. Vyhodnocení dat ukázalo statisticky významnou souvislost mezi školním hodnocením z českého i anglického jazyka a úspěšností při řešení programátorských úloh, přičemž u českého jazyka byla souvislost mírně výraznější. Kvalitativní analýza ukázala, že úspěšnější žáci pracovali se zadáním systematicky, vraceli se k textovým instrukcím a průběžně ověřovali funkčnost programu pomocí simulace na PLC LOGO. Méně úspěšní žáci častěji volili postup založený na pokusech a opravách. Výsledky naznačují, že při programování hraje významnou roli schopnost porozumět zadání a převádět textové informace do algoritmické struktury. Výzkum tak poukazuje na význam propojování jazykových a digitálních kompetencí v rámci STEM vzdělávání.