Gramatík a Gramatýnka | sbírka úloh

Jak se sbírkou pracovat

Sbírka úloh nabízí hned několik možností, jak pomocí ní vést výuku, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výuku informatiky nebo českého jazyka. Než budou dva možné způsoby ilustrovány, je potřeba zmínit několik důležitých věcí:

Nepřeskakujte rozcvičku!

Všechny úlohy jsou postaveny na konceptech, se kterými by se žáci měli nejprve seznámit prostřednictvím úloh na rozcvičku. Jsou jednoduché a především názorné, čímž výrazně napomáhají žákům k tomu, aby jim zadání „ostrých“ úloh připadalo srozumitelnější a aby lépe pochopili, co se po nich v úlohách vlastně požaduje.

Nebude-li učitel po žácích rozcvičku vyžadovat, riskuje tím, že úlohu vinou zmatení ani nezačnou řešit, protože je vyvede z míry již samotné zadání úlohy.

Úlohy si sami nejprve vyzkoušejte!

Je téměř jisté, že řešení prvních úloh žákům nepůjde hladce – jedná se o úlohy netradičního charakteru, se kterými se žáci pravděpodobně ještě nesetkali. Tyto problémy však brzy vymizí s dalšími úlohami a žákům již nebude porozumění úloze způsobovat žádné větší obtíže. Do té doby je ovšem zapotřebí, aby učitel věděl, v čemž mohou daná úskalí úloh spočívat, a připravil se na to. Ideální je, když si úlohy sám vyzkouší a zobrazí si řešení. Bude-li poté žákům v počátcích práce se sbírkou k dispozici a poradí jim, velmi brzy to přinese pozitivní výsledky, v jejichž důsledku nebude mít učitel už tolik práce.


Samostatná práce jednotlivce či ve dvojici

Učitel zadá žákům určitý počet úloh k vypracování a nechá je na nich samostatně pracovat. Během práce je obchází, jejich domněnky s nimi konzultuje a kontroluje jejich řešení. Učitel by však měl mít na paměti, že přepnutí na další úlohu znamená ztrátu žákovského řešení, neboť stránky řešení úloh neukládají. Žáka by na to samy měly upozornit. Proto by měl zajistit, aby si žáci své řešení buďto vyscreenovali, nebo si další úlohu otevřeli v novém okně prohlížeče, chtějí-li v úlohách pokračovat, aniž by byli zkontrolováni učitelem. Jestliže učitel chce, může žákům poskytnout heslo, aby si své řešení mohli zkontrolovat sami. Každá hlavní sada úloh (A, B, …, G) má svoje vlastní heslo (více níže).

Žáci tedy aktivně pracují dle svého vlastního tempa a nejsou závislí na práci ostatních žáků. Učitel se každému věnuje dle potřeby – zatímco rychlejší žáci pracují na dalších úlohách, případně řeší doplňující otázky z řešení úlohy, věnuje se pomalejším žákům a motivuje je. Během práce mohou žáci pracovat také ve dvojici, což se jeví jako vhodná volba a autor ji na základě ověřování úloh v praxi doporučuje, protože úlohy nejsou pro žáky minimálně ze začátku práce se sbírkou jednoduché. Kombinují rozvoj kompetencí jak z informatiky, tak z českého jazyka, a řešení je tedy často nesnadné.

Samostatná práce doplněná o diskusi

Pokud se učitel rozhodne, že žákům řešení neprozradí a ani jim neposkytne heslo k jeho zobrazení, může přizpůsobit výuku k celotřídní diskusi nad řešením úlohy. Rychlejší žáci, kteří jsou již s úlohou hotovi, si další úlohu buďto otevřou v novém okně prohlížeče nebo si své řešení vyscreenují a pokračují v práci, zatímco pomalejší žáci dokončují danou úlohu. Mají-li všichni žáci hotovo, přeruší učitel práci rychlejších žáků, promítne danou úlohu na tabuli tak, aby ji všichni měli před sebou, a zahájí diskusi.

Nechá žáky, ať obhajují svá řešení, přesvědčují se navzájem a argumentují. Učitel diskusi moderuje, návrhy žáků pro lepší názornost promítá, zapisuje či jinak demonstruje. Řešení však neprozradí, dokud se diskuse vyvíjí, a to bez ohledu na to, zda ke správnému, či chybnému řešení. Na závěr řešení zobrazí před třídou a sám jej dle svého uvážení doplní.


Zobrazení řešení

Každá hlavní sada této sbírky (A, B, C, D; E, F, G) obsahuje své vlastní heslo pro zobrazení řešení úloh. Hesla jsou záměrně okomentována pouze slovně. Vycházejí vždy z podoby dnešního data ve formátu DDMM bez tečky (tedy 24. července by bylo zapsáno jako 2407), avšak jsou zrcadlově převrácená a na konci řetězce doplněná o písmenko sady. Pokud by učitel výše zmíněného data procvičoval s žáky úlohy např. ze sady E, heslo by vypadalo jako 7042e. Učiteli by mohlo pomoci zaznamenání základní části hesla na papírek ještě před vyučováním. Podle situace už by ho mohl později pouze doplňovat o příslušné písmenko na konci řetězce.

Autor sbírky není profesionální designer webových stránek, a proto se může v praxi stát, že žák, který má s HTML zkušenosti, odhalí podobu řešení i bez hesla. V tomto případě by bylo vhodné, aby učitel reagoval obdobně, jako kdyby si žák prohlížel klíč k úlohám na konci pracovního sešitu.