Mýdlo a povrchové napětí
Mýdlo snižuje povrchové napětí kapaliny.
Chemikálie a pomůcky:
Skleněné akvárium, 2 odměrné baňky s úzkým hrdlem, voda, olej, tekuté mýdlo.
Postup práce: První odměrnou baňku naplníme až po okraj pouze olejem. V druhé odměrné baňce přidáme k oleji tekuté mýdlo. Obě baňky vložíme do skleněného akvária, ve kterém sahá hladina vody 3 - 4 cm nad hrdla baněk. Pozorujeme, unikání oleje z baňky, ve které bylo přítomno i mýdlo.
Molekuly mýdla se obecně skládají ze dvou částí s velice rozdílnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Dlouhou alifatickou část tvoří uhlovodíkový řetězec methylenových skupin -CH2- , který zakončuje methylová skupina -CH3. Tato část je hydrofobní a nepolární.
Druhá výrazně menší část je hydrofilní a polární. Je tvořena karboxylovou skupinou (ve formě aniontu –COO−).
V důsledku toho mohou tvořit mýdla „propojovací můstek“ mezi částečkami hydrofobních látek (např. tuků a olejů) a hydrofilním prostředím (např. vodou) a tak vytvářet stabilní emulse nebo nepravé roztoky těchto látek ve vodě.
Při rozpuštění mýdla ve vodě vzniká nepravý roztok, v němž molekuly mýdelných sloučenin vytvářejí shluky, zvané micely.
Pokud je v použité vodě obsaženo větší množství rozpuštěných vápenatých nebo hořečnatých solí (hovoříme o tzv. tvrdé vodě), sráží se mýdlo z roztoku ve formě nerozpustných solí. Proto tvrdá voda snížuje prací účinnost mýdla.