Redukující a neredukující sacharidy
Monosacharidy (aldosy i ketosy) a ty oligosacharidy, které obsahují alespoň jeden volný poloacetalový hydroxyl, mají redukční účinky. Jsou oxidovány na aldonové kyseliny působením oxidačních činidel obsahujících kovy.
Chemikálie a pomůcky:
Fehlingova reakce
Odměrné válečky, kádinka, 2 automatické pipety, zkumavky, držák na zkumavky, stojan na zkumavky, kahan, Fehlingovy roztoky I /Xn/ a II /C 2+/, asi 3% roztoky formaldehyhu /T (25+), Xn (1-25), Xi (0,2-1)/, acetaldehydu /F+, Xn/, glukosy, fruktosy, maltosy, laktosy, sorbitu a sacharosy.Tollensova reakce
Odměrný váleček, 2 kádinky, kapátko, 2 automatické pipety, zkumavky, stojan na zkumavky, Tollensovo činidlo (roztok I /C/ a II /C/), 2% roztok amoniaku, asi 3% roztoky formaldehyhu /T (25+), Xn (1-25), Xi (0,2-1)/, glukosy, sacharosy, laktosy a maltosy.Postup práce:
Fehling I : rozpusťte 6,9g pentahydrátu síranu měďnatého ve 40-60ml dest. vody a doplňte na 100ml.
Fehling II: rozpusťte 34g vinanu draselno-sodného a 10g hydroxidu sosného a doplňte na 100ml.
Do sady 8 zkumavek odměříme po 2ml Fehlingova roztoku I, 2ml Fehlingova roztoku II a promícháme.
Do jednotlivých zkumavek přidáme 2-3ml zkoušených vzorků sacharidů a zkumavky opatrně zahřejeme nad kahanem. Pozorujeme barevné změny a usazování oxidu měďnatého.Chraňte svůj zrak !
Roztok I: roztok dusičnanu stříbrného (5g v 95ml dest. vody).
Roztok II: roztok hydroxidu sodného (10g v 90ml dest. vody).
Tollensovo činidlo připravíme tak, že smísíme stejné objemy roztoků I a II a přikapáváme k nim 2% roztok amoniaku. Nejprve vznikne sraženina hydratovaného oxidu stříbrného. Amoniak přikapáváme dále, až se poslední kapkou vzniklá sraženina zcela rozpustí. Přebytek amoniaku snižuje citlivost činidla.
Pozor ! Činidlo je třeba vždy připravit čerstvé. Nepoužité musí být ihned zlikvidováno. Stáním se vytváří třaskavé stříbro. Již pohybem zásobní lahve může kapalina explodovat !!!
Do sady zkumavek odměříme po 2ml Tollensova činidla a přidáme 2–3ml zkoušených vzorků sacharidů.
Za přítomnosti redukujících sacharidů kapalina ztmavne vyloučeným kovovým stříbrem, popř. na stěnách zkumavky vznikne stříbrné zrcátko.
Fehlingova reakce
Příprava Fehlingova činidlaFehling I : rozpusťte 6,9g pentahydrátu síranu měďnatého ve 40-60ml dest. vody a doplňte na 100ml.
Fehling II: rozpusťte 34g vinanu draselno-sodného a 10g hydroxidu sosného a doplňte na 100ml.
Do sady 8 zkumavek odměříme po 2ml Fehlingova roztoku I, 2ml Fehlingova roztoku II a promícháme.
Do jednotlivých zkumavek přidáme 2-3ml zkoušených vzorků sacharidů a zkumavky opatrně zahřejeme nad kahanem. Pozorujeme barevné změny a usazování oxidu měďnatého.Chraňte svůj zrak !
Tollensova reakce
Příprava Tollensova činidlaRoztok I: roztok dusičnanu stříbrného (5g v 95ml dest. vody).
Roztok II: roztok hydroxidu sodného (10g v 90ml dest. vody).
Tollensovo činidlo připravíme tak, že smísíme stejné objemy roztoků I a II a přikapáváme k nim 2% roztok amoniaku. Nejprve vznikne sraženina hydratovaného oxidu stříbrného. Amoniak přikapáváme dále, až se poslední kapkou vzniklá sraženina zcela rozpustí. Přebytek amoniaku snižuje citlivost činidla.
Pozor ! Činidlo je třeba vždy připravit čerstvé. Nepoužité musí být ihned zlikvidováno. Stáním se vytváří třaskavé stříbro. Již pohybem zásobní lahve může kapalina explodovat !!!
Do sady zkumavek odměříme po 2ml Tollensova činidla a přidáme 2–3ml zkoušených vzorků sacharidů.
Za přítomnosti redukujících sacharidů kapalina ztmavne vyloučeným kovovým stříbrem, popř. na stěnách zkumavky vznikne stříbrné zrcátko.
1. Které z následujících sacharidů mají redukční účinky: škrob, glykogen, inulin, celulosa, chitin ?
Redukční účinky nemá žádný z uvedených sacharidů, protože všechny patří mezi polysacharidy, které nemají volný poloacetalový hydroxyl.
Škrob - zásobní látka rostlin.
Glykogen – zásobní látka živočichů.
Inulin - hlavní zásobní látka rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých.
Celulosa - hlavní stavební látka rostlinných buněčných stěn.
Chitin - tvoří hlavní složkou kutikuly členovců, která je u některých zástupců zpevněna (impregnována) minerálními látkami a vytváří tzv. exoskelet (pevnou vnější kostru). Je obsažen také v buněčných stěnách některých vyšších hub a plísní.
Škrob - zásobní látka rostlin.
Glykogen – zásobní látka živočichů.
Inulin - hlavní zásobní látka rostlin z čeledi hvězdnicovitých a zvonkovitých.
Celulosa - hlavní stavební látka rostlinných buněčných stěn.
Chitin - tvoří hlavní složkou kutikuly členovců, která je u některých zástupců zpevněna (impregnována) minerálními látkami a vytváří tzv. exoskelet (pevnou vnější kostru). Je obsažen také v buněčných stěnách některých vyšších hub a plísní.